Les Buzerans vs. RFC

Výsledek: 1:1

Již po několikáté v řadě jsme se utkali s týmem Les Buzerans. A že jsme mu měli, co vracet. Neboť poslední zápas minulé sezóny jsme s nimi těsně prohráli. Soupeř si nás už dobře pamatoval a tak se zápas vedl v přátelském duchu. Na začátku zápasu bylo znát, že oba týmy ještě nejsou zcela rozehrané. Po počátečních rozpacích se začalo hrát svižněji a přibývali i šance. Do stoprocentní šance se ale zatím nikdo nedostal. I když Otta pálil pěkně a Dave s Vláďou nebyli daleko od střelení branky. Soupeř dal však také o sobě vědět. Nejdříve jen výborně kombinoval, ale naše skvělá obrana si s ním věděla rady. Pak však přidal na rychlosti a na světě byla jejich první velká šance. Koubek si povídal se soupeřovým útočníkem, soupeř rozehrává míč, Koubek pokračuje v rozhovoru, soupeř se dostává do šance, Koubek se ohlíží, soupeřův útočník střílí a střela skončila na břevně. Ale i my byli nebezpeční. Zejména útočníci díky rychlým narážečkám. Brankář soupeře nepůsobil jistým dojmem. Všechny střely jen vyrážel, přesto neinkasoval. V poločase jsme se rozešli smírně bez vstřeleného gólu na obou stranách. Zatím vcelku poklidné utkání.

V druhém poločase se pokračovalo v rychlém tempu započatém na konci prvního poločasu. Soupeř se osměloval čím dál víc. A tak se začalo hrát nahoru dolu. Soupeřova taktika se začala projevovat a řada z nás pochopila, proč se soupeř jmenuje Les Buzerans. Neboť soupeř se zaměřoval na jisté partie našich hráčů a snad nezáměrně se do nich začal strefovat. Nejdříve to odnesl Koubek a pak se Méďa vrhl přímo do střely soupeře. Byl to obětavý zákrok na hranici rizika, který byl velmi bolestivý. A ani zdravotnice mu vůbec neuměla pomoci, což mnohé hráče šokovalo. Od čeho jsme si tedy pořídili zdravotnici? Hra běžela dál. Po jednom z dalších rychlých výpadů soupeř bombil do našeho břevna.Hned po tomto výpadu se předvedl náš brankář Jirka, kdy vychytal soupeře v bezprostřední blízkosti. Štěstí stálo zatím při nás. Soupeř však hrozil dále. A tak jsme inkasovali. Prudká střela z rohového kopu trefila Vaškovu nohu a od něj se míč odrazil až do brány. Po obdržené brance jsme ožili a začali tlačit na soupeře. Rychlými kombinacemi se naši útočníci dostávali před soupeřova brankáře. Střely nám buď nesedly nebo šly těsně vedle. Přesto jsme nepolevovali. A pak to konečně přišlo! Dave přešel hráče a šli jsme do přečíslení tři na jednoho. Dave se řítil na branku jako tank. Z posledních sil vystřelil na brankáře. Ten míč pouze vyrazil na stranu, kde byl úplně volný Vašek a před ním zívala prázdná kasa. Vašek nespěchal a v klidu umístil míč do prázdné branky. Trefil se již po druhé v zápase. Tentokrát však již do správné sítě. Vyrovnáno 1:1. Soupeře tento fakt dosti zaskočil a tak nám dal další příležitost skórovat. Ve velké šanci se ocitl Vláďa a i Dave mohl rozhodnout. Nebylo nám však již přáno. Nakonec jsme si tedy odvezli bod a dobrý pocit z pěkného fotbalového zážitku. Poděkování všem našim novým i starým hráčům i fanouškům, kteří nás přišli podpořit.

P.S. : A ještě jedno zvláštní poděkování: (adresováno Méďovým kulkám) „Děkujeme!!!“