RFC vs. Hasiči Průhonice

Třetí zápas sézony nám body opět nepřinesl. Na Pražečce nás přívítalo vyschlé škvárové hřište a spusta prachu. Již předzápasový trénink ukazoval na nedostatky některých hráčů nejen v technice, ale i v psychickém rozpoložení. Někteří za sebou měli filmový maraton, jiní si neodpustili konzumaci alkoholu a někteří dokonce v čas výkopu teprve vstávali . Po ukončení fyzické přípravy přišla na řadu předzápasová poroda a nutné taktické pokyny, kapitánem zápasu byl určen Tomáš Jakoubek. Vše bylo připravené na úvodní výkop.

Ozvala se píšťalka a začal první poločas. Zpočátku hra byla neurovnaná, ale po chvíli se iniciativy chopili Hasiči a drželi míč na svých kopačkách. Ovšem bez jakéhokoliv náznaku šance. Snažili jsme se podnikat brejky, ale obě obrany hrály výborně. Na naší straně se objevilo pár pěkných kombinací útočníků, ale bez výsledného efektu. První důležitý okamžik (možná rozhodující) se odehrál při výkopu našeho brankáře. Ten poslal dlouhý míč až na branku soupeře, kde skvěle "překážel" Vláďa, brankář míč nezasáhl a ten těsně přeskočil branku. Zanedlouho následovala ohromná chyba našeho útočníka, který přesně přihrál soupeři do sóla na branku, a ten se přesnou střelou k tyči nemýlil (0:1). Gól nás nepoložil a snažili jsme se dál. Přišlo několik střeleckých pokusů, které soupeřův vratár s přehledem pochytal. Za zmínku stojí inviduální akce Kači, která krásně přešla přes bránícího hráče a její střela šla tesně vedle ležícího gólmana vedle. Soupeř hrál dál svoji hru a po rohovém kopu nás potrestal znovu. Prudkou přízemní přihrávkou nalezl nepokrytého forvarda a ten s pohotovou střelou z necelých dvou metrů nezaváhal (0:2).

Druhý poločas pokračoval v zajetých kolejích prvního. Naše hra se zlepšila a k vidění bylo několik pěkných akcí, kterým bohužel vždy chyběla finální přihrávka. Hra byla velmi vyrovnaná, ale na soupeři se projevila jeho sehranost. Vždyť hrají spolu již několik let a nyní svůj kádr doplnili jen o dva mladíky, z nichž nám jeden dal hned dva góly. Po představení Emila, které připomínalo záběry s Copacabany, kdy si obhodil vzduchem hned dva hráče za sebou přišel poslední hřebík. Soupeř rychle přešel do útoku, brankář křižnou střelu z hranice vápna ještě kryl, ale míč vyrazil pouze před sebe a pro dobíhajícího soupeře nebyl problém zasunout. Část týmu pak zdárně dohrávala zápas, ostatní se plazili v křoví a hledali zakopnuté míče. Podle mého je výsledek spravedlivý, protože bez střel góly dávat nejdou a mi jich dnes měli opravdu málo.

Sestava:

Brankář: Jirka Smíšek, Obrana: Lukáš Kotík, Vašek Pokroný, Ota Petr Makovec, Tomáš Jakoubek Útok: Vláďa Staněk, Emil Honza Poledne, Kači Jiřičková