RFC vs. Pivní draci

Dobrý den, přátelé Našeho klubu. Byl jsem opět u toho a tak Vám mohu vylíčit dění našeho klání. Jako vždy sešli jsme se v hojném počtu, lavička náhradníků praskala ve švech pod náporem...našich tašek, které jsme na ni položili. Počasí nám přálo, terén se zdál být dobrý, můžeme začít. Ale kdepak je rozhodčí? Někam se před námi schoval, mrška. To zase někomu odepíšou body, že? Soupeři tvrdili, že hrají čistě a že tedy se nemusíme obávat tvrdé hry... kdo by jim nevěřil, stačilo se podívat na hráče, jenž mu přezdívali Bimbo (2m, asi 150kg) - úplné slůně. Inu, přemluvili nás. A mohlo začít utkání plné nádherných akcí a neůprosných soubojů. Emil s Kači rozehráli první akci a zápas začal. V úvodních minutách se obě družstva obezřetně okoukávali a ani jeden tým si nevytvořil větší brankovou příležitost. Po úvodních nesnází se konečně začalo něco dít...Emilovi spadly trenýrky, Ottovi se zapletly nohy, Vláďovi se do vlasů zamotala muška, Vašek začal nadávat, Jirka z výkopu zakopnul míč do outu a Kači šla málem sama na brankáře. Tak jsme se dostali do své obvyklé formy a už začalo být soupeřovi horko...sluníčko slušně pálilo. Překvapením pro soupeře a i pro nás byl náš tlak, kterým jsme zatlačili soupeře do jeho obranného území. Vláďa procházel mezi soupeři jako nůž máslem, Emil spálil svou první velkou šanci, Otta rozpletl své nohy, Vašek zbytečně přeběhl celé hřiště ( útočná snaha, pro kterou Emil neměl pochopení a raději místo přihrávky volil střelu nevalné chuti), Jirka brilantní robinsonádou zneškodnil slabší střelu z dálky a Kači šla málem sama na brankáře. Přišli velké chvíle našeho špílmachra Vládi Staňka, který se dostal do dvou gólových šancí. První šanci neproměnil a soupeř toho využil k rychlému protiútoku, jenž naše výborná obrana bleskově zlikvidovala a ihned poslala Vláďu do druhé šance. Šance moc gólově nevypadala, ale zkušený harcovník Vláďa si věděl rady. Na poslední chvíli prudce vystřelil a obránce jeho střelu vyrazil do růžku branky. Vedeme 1-0. Z tohoto šoku se soupeř do poločasu nevzpamatoval. Náš tým si do přestávky ještě vytvořil pár šancí díky dezorientovaným obráncům soupeře. Nikdo však Vláďu nenapodobil. Kači se dostala sama před brankáře, ale míč ji utekl, Emil spálil svou druhou velkou šanci. Poločas.

O poločasové přestávce začal soupeř s taktizováním Jejich taktika byla čitelná. Soupeř nás chtěl utahat. O přestávce jsme si ani pořádně nemohli odpočinout.

Druhá půle opět přinesla krásné fotbalové momenty na obou stranách a ještě více soubojů muže proti muže nebo muže proti ženě ( ženou nemáme na mysli Emila, nýbrž Kači) Začátek druhého poločasu nápadně připomínal konec prvního poločasu. Na kopačkách soupeře se postupem času kupila nervozita a tak jsme se často dostali z ničeho nic do šance. Především Emil, který se zdál být vždy překvapen, jak lehce se ocitnul sám před brankářem. Zřejmě dostatek času a volného místa svázal Emilovi nohy na tolik až náš sebevědomý střelec zahodil svou třetí a čtvrtou velkou (stoprocentní) šanci. Postupem času malí draci začali přeběhávat a dostávali se do šancí. Vše však s jistotou kryl náš trumf Jirka Smíšek. Až do chvíle, kdy Otta vyrobil fatální hrubku v obraně a rychlí draci se prohnali naší obranou jako tornádo městem a za sebou akorát zanechali naše obránce. Jejich krásná rychlá akce skončila gólem v naší síti. Stav utkání je 1 - 1. Hra se vyrovnala. Následoval jeden útok za druhým. Otta se snažil napravit své zaváhání a důsledně bránil ( už to byl zase ten starý dobrý Otta, jak jej známe - "prdelka"). Dokonce se na naše utkání přišel podívat divák (rádoby) intelektuál, který nás přišel zřejmě povzbudit. Jenže se svým sakem sem jaksi nezapadl, raději zůstal stranou (, aby mu to jeho sako někdo nenatrhnul.) Na hřišti zhustla atmosféra. Oba celky se snažili vstřelit rozhodující gól, proto minutu co minutu byli hráči nervóznější. Emil si nervozitou ukousnul kousek rtu, Otta zkušeně odkopl míč před útočníkem Pánu Bohu do oken, Vašek předvedl sólo přes půlku hřiště a zakončil jej obvyklým bodlem, Kači nám ukázala, jak se ukázkově zpracovává prsy míč letící vzduchem (takhle to ani Koller neumí) a Jirka vychytal nejméně dvě čisté šance. Ke konci jsme byli svědky soupeřovy taktiky. Nejprve do konce utkání chybělo šest minut. Když jsme se po deseti minutách zeptali, kolik ještě chybí do konce, tak už prý jen minuta. Tato minuta trvala nejméně další tři minuty. Soupeř zřejmě čekal až nám dá gól a pak může skončit utkání. A také se málem dočkal. V době, kdy se na hřišti láme chleba se většinou prokáže, kdo je hvězda a kdo je jenom průměrný hráč. Náš tým takovou hvězdu opravdu má. Je to naše chlouba, prvotřídní golman Jirka Smíšek. V posledních vteřinách zápasu se na bránu řítili dva hráči na jednoho. Přihrávka našla úplně volného hráče, který vypálil na bránu. Jen díky zázračnému zákroku brankáře jiřího Smíška neskončil míč v síti. Zápas skončil remízou, ikdyž se oba celky snažili zvrátit zápas na svou stranu. Děkuji za pozornost a u příštího zápasu nashledanou.

Sestava: Brankář : Jiří Smíšek (1), Obrana: Václav Pokorný (9), Petr Makovec (3), Vladimír Staněk (18), Útok: Jan Poledne (4), Kateřina Jiřičková (2)