Ústavan 01 KK vs. RFC

Výsledek: 0:1

Před tímto utkáním by na nás někdo nevsadil ani halíř. Nesmíme se tomu divit. Soupeř se honosí nejlepším útokem v naší lize a pokořit jej dokázali jen první dva týmy v tabulce. Navíc Ústavan usiloval o návrat do 7. ligy a my mu stáli v cestě. Takže si na nás pořádně brousil zuby. Obzvlášť kapitán Ústavanu Kubík, který s některými z nás dříve působil v Dynamu Rakev. Pro nás byl tento zápas také velmi dúležitý, dokonce až klíčový. Koubek, velký kamarád s Kubíkem to bral velmi osobně a tak vypsal tekuté prémie. Za úmorného vedra jsme se sešli na karlínském hřišti, kde všechny překvapila svatební nálada, jenž sálala z přilehlé hospody. Na hřišti se nás objevilo jen sedm statečných. Michal bohužel dorazil na poslední minuty a na hřišti se tedy neukázal. Zato nejvíce nás všechny zklamal Vláďa. Nejen,že se nedostavil. Ale ani se neomluvil kapitánovi, že nepřijde. Hanba! Speciálně pro tento zápas jsme Koubka zvolili za kapitána. Při úvodním losování Koubek prohrál všechno. Stranu i míč. V dnešním utkání se sešli dvě mužstva s opačnými styly hry. Ústavan, vyznavač ofenzivní hry se střetnul s naší výbornou defenzívou. Hra podle toho také vypadala. Soupeř měl po většinu času míč na svých kopačkách a my akorát vyráželi do nebezpečných brejků. Již od začátku mátl náš golman Jirka soupeře svými signály. Mohli jsme se spolehnout na každého hráče. Nikdo neudělal větší chybu. Hráli jsme na pokraji svých sil a urputně bojovali. A že to někdy bolelo. O tom by mohl vyprávět i Méďa. A proto opět musíme poděkovat jeho kulkám: Díky! Na rozdíl od soupeře naše brankové příležitosti byly mnohem nebezpečnější. Již na začátku to tam mohlo padnout po rychlém protiútoku našich útočníků. Lekci z produktivity jsme soupeři uštědřili až po dokonale zahraném rohu. Zahrával jej Dejf. Jeho rozehrávka našla přesně Bóžu a ten se patičkou trefil brankáři přímo mezi nohy. Soupeř přiostřil hru a my jsme se tomu museli přizpůsobit, neboť rozhodčí nepískal skoro nic. Naší hlavní devízou zústavala pevná obrana, která dokázala i krásně ohrozit soupeřovu branku. A to v podání dua Otta, Méďa. Otta vhodil míč na skákajícího Méďu a tomu se jen o fous nepodařilo skórovat. V druhém poločase se tempo hry ještě zvýšilo. Nervozita a agresivita rostly. Výborně teď hrál soupeřův kapitán Kubík, jeho sólo přes celé hřiště málem skončilo nebezpečně. Zvýšit náš náskok mohl i Bóža, který se řítil sám na brankáře. Ale nechal se rozhodit a nezamířil přesně. Soupeř nás tlačil. Výraznou stoprocentní šanci si však nevytvořil. Nejvíc nám zamrazilo, když se ocitl soupeřův útočník za naší obranou úplně osamocen. Míč, však nesmyslně odehrál dozadu zpět svým spoluhráčům. Nakonec mohl náš golman Jirka pobavit přítomné diváky, když si zalaškoval se skákajícím míčem. Rozhodčí ještě stačil udělit žlutou kartu soupeři za ošklivý faul na Koubka a za pár minut odpískal konec. A my se tak mohli radovat z výhry nad velice kvalitním soupeřem. A navíc s nulou!, což je obzvlášť cenné u soupeře s nejvíce vstřelenými góly v lize. Celý tým podal výborný kolektivní výkon. Můžeme se nyní soustředit na další zápas, na který Otta vypsal tučné prémie.